|
| |
|
|
Pomníky českých středověkých králů a královen
KOLÁTOROVÁ, Adéla
Tématem diplomové práce jsou pomníky českých přemyslovských a lucemburských středověkých panovníků a jejich manželek. Nejprve se zaměřuji na vyjasnění základních pojmů, které se dané problematiky týkají. Následují teoretické poznatky o moderních pomnících a jejich funkcích. Analytická část práce se zabývá charakterizováním dvou získaných souborů pomníků - českého a zahraničního. Věnuje se počtu těchto pomníků, okolnostmi jejich vzniku (případně zániku), dále tomu, které panovníky pomníky vyobrazují, jaké je jejich výtvarné provedení a jaké vyvolávají či vyvolávaly kontroverze. Práci uzavírá komparace s pomníky piastovské dynastie v Polsku a arpádovské dynastie v Maďarsku. Cílem této práce bude zmapování pomníků věnovaných českým přemyslovským a lucemburským panovníkům a jejich manželkám na území České republiky i v zahraničí.
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
|
Královský hrad a město Loket v době lucemburské
Kolaříková, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Počátky historie hradu i města Lokte sahají do období vrcholného středověku. Město se začalo vyvíjet patrně až v návaznosti na význam hradu a jeho vznik je spojován s velkou zakladatelskou vlnou Přemysla Otakara II. Hrad byl patrně od počátku budován jako významný bod královské správy i ochrany zemských hranic a svůj význam si udržel po celý středověk. Tak je např. zmiňován i v majestátu Karla IV. mezi těmi královskými hrady, které nesmějí být za žádných okolností zcizeny ani zastaveny. Lucemburští panovníci se významně podíleli na podobě řady královských sídel i měst, navíc je Loket spojen i s krátkou epizodou života Karla IV. I proto je cílem této bakalářské práce vysledovat historický vývoj hradu a města Loket právě v době vlády rodu Lucemburků v Českých zemích, zejména pak architektonické a stavební proměny hradu, vazby loketských purkrabí, měšťanů i dalších osob spojených se zdejším životem k pražskému královskému dvoru, a naopak možné osobní vazby lucemburských panovníků k Lokti.
|
|
|
Alžběta Pomořanská, česká královna a římská císařovna - poslední žena Karla IV. a její synové
Benešová, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
1) Název CZ: Alžběta Pomořanská, česká královna a římská císařovna - poslední žena Karla IV. a její synové 2)Klíčová slova CZ: Alžběta Pomořanská, závět Karla IV., římský císař, politika 14. století, Lucemburkové 3) Abstrakt CZ: Bakalářská práce se bude zabývat životem Alžběty Pomořanské, české královny a římské císařovny, a jejím vztahem k vlastním synům (Zikmundovi a Janu Zhořeleckému) a k dědici české koruny, Václavu IV. Cílem práce bude rekonstruovat život a politický vliv Alžběty a jejich proměnu po smrti jejího manžela Karla IV. Počátek práce bude vložen před rok 1363, kdy se začíná jednat o čtvrté svatbě Karla IV. Budou popsány politické důvody sňatku a jeho důsledky. V práci bude poté stručně pojednán život královského páru do roku 1378, kdy Karel IV. umírá. V další části práce bude podrobně zmapován vztah Alžběty k jejím synům a rovněž vztahy mezi jednotlivými bratry, konkrétněji například při zajetí Václava IV. V další části práce bude popsán politický vliv Alžběty po smrti jejího manžela. V přiměřeném rozsahu bude také popsán Alžbětin dvůr jako královny vdovy. 4) Osnova práce (pouze CZ): Alžběta Pomořanská - zapomenutá královna Alžběta Pomořanské a Karel IV. - sňatek a jeho politické pozadí Královna matka - děti Alžběty Pomořanské a Karla IV., jejich život a politická kariéra v plánech...
|
host ::
RSS.